Třináct příběhů, které dokumentují dějiny střetu katolické církve s komunistickým režimem v Československu v letech 1945–1989. Nový cyklus České televize Zakázaný Bůh vysílá ČT2 od 7. ledna 2021 vždy ve čtvrtek ve 21:30. Pořad vznikl v brněnském studiu ČT. Režie jednotlivých dílů se ujala skupina šesti režisérů.

Série vypráví v dramatickém oblouku konkrétní příběhy a jejich prostřednictvím přibližuje zkoumané historické fenomény a politické změny. Kromě málo známých archivních materiálů se podařilo tvůrcům získat i cenná svědectví aktérů historických událostí.

„Nejde o to vyprávět izolovaný příběh československé katolické církve, ale vnímat ji jako součást celosvětového dění a myšlenkových proudů,“ zamýšlí se kreativní producentka Jiřina Budíková a dodává: „Většina dílů pak ukazuje konkrétní fenomén v kontextu života výrazné osobnosti církve, a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Vždyť i v církvi jsme se setkali například s kolaborací.“

Hned první díl ukazuje, že církev po skončení druhé světové války čeká nelehké období. Komunisté připravují převzetí moci a kněží jim stojí v cestě. To je i příběh jezuity a publicisty Adolfa Kajpra, který byl za svoje názory vězněn nacisty i komunisty, a nakonec zemřel ve věznici v Leopoldově. Kázal, psal články, vyjadřoval se k aktuálnímu politickému dění. Kritické články, které vydával, byly komunistům terčem v oku. Jeho činnost postupně omezovali a v roce 1948 ho uvěznili a odsoudili za velezradu.

Tvůrci mapují období, kdy se komunistický režim postupně vypořádává nejen s kněžími, ale i katolickými intelektuály, řeholníky a jeptiškami. „Katolická církev, za protektorátu pronásledovaná, vyšla ze střetu s nacismem jako morální autorita, a to se komunistům nehodilo,“ doplňuje kreativní producentka Jiřina Budíková. Diváci si mohou připomenout nejen takové morální autority katolické církve, jako byl kardinál Josef Beran, který zemřel v nedobrovolném exilu ve Vatikánu, ale i postavy problematické, jako byl politik a kněz Josef Plojhar nebo biskup Josef Vrana, představitel Pacem in terris.

„Pro mě byl nejvíce objevný a dojemný příběh Františka kardinála Tomáška, který se navzdory odmítavému postoji k Chartě 77 stal symbolem usmíření církve s národem v listopadu 1989 prostřednictvím svatořečení Anežky České. Jeho osudem se také celý cyklus uzavírá,“ dodává dramaturgyně Nora Obrtelová.


Share on Myspace

Kultura