Nový turniket spojuje zahrady vil Tugendhat a vily Löw-Beer. Přestože obě zahrady vil významných brněnských židovských rodin tvořily původně jeden celek, byly donedávna rozděleny plotem. Lidé si tak konečně mohou pohodlně prohlédnout obě zahrady. Práce na jejich propojení zpomalil archeologický nález dlážděné cesty z 19. století.

Uprostřed svahu mezi vilou Tugendhat a Löw-Beer funguje nově nový turniket, díky němuž lze překonat oplocení. Vilu Tugendhat vlastní město Brno, spravuje ji prostřednictvím Muzea města Brna a její zahrada je součástí placených prohlídkových okruhů, zatímco vilu Löw-Beer vlastní Jihomoravský kraj, spravuje ji Muzeum Brněnska a její zahrada je volně přístupná jako veřejný park. Situaci komplikoval také status vily Tugendhat jakožto památky UNESCO.

Návštěvník, který má zakoupenu jakoukoliv vstupenku na prohlídku vily Tugendhat, může nyní zavítat do zahrady vily Löw-Beer, zde navštívit kavárnu Café Löw-Beer a pohodlně se vrátit do zahrady vily Tugendhat. Ke zpětnému vstupu stačí čárový kód na vstupence. Stejně tak návštěvník přicházející od Lužánek může ve vile Löw-Beer zakoupit vstupenku do zahrady vily Tugendhat, která platí i na výstavy v jejím technickém podlaží. Provoz turniketu navazuje na otevírací dobu obou vil: od března do října od 10 do 18 hodin a od listopadu do února od 10 do 17 hodin.

Kolem svahu nad lužáneckým parkem vznikla vůbec první brněnská vilová kolonie. Roku 1860 zde byla postavena vila Karla Kaisera a roku 1862 vila stavitele Josefa Arnolda, která je od loňska ve správě Muzea města Brna a čeká na rekonstrukci. V roce 1904 si v této lokalitě na tehdejší ulici Sadová-Parkstrasse (dnes Drobného) nechal průmyslník Moriz Fuhrmann postavit secesní vilu dle návrhu vídeňského architekta Alexandra Neumanna. K vile náležel i svažitý pozemek, který sahal až nahoru k ulici Černopolní.

„V roce 1913 vilu koupil Alfred Löw-Beer. Horní část pozemku později věnoval své dceři Gretě, která zde s manželem Fritzem Tugendhatem nechala mezi lety 1928 a 1930 postavit vlastní vilu podle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe,“ přibližuje spojení mezi oběma vilami a rodinami vedoucí Vily Löw-Beer v Brně Vladimír Březina.

Zahrada vily Tugendhat tvoří přírodní rámec stavby. „Genius loci akcentovaný výhledem na historické panorama města inspiroval Ludwiga Miese van der Rohe k jedinečné kompozici, kdy vilu navrhoval podle průhledů na brněnské dominanty. Oproti tomu zahrada je intimním prostorem, v němž má hlavní roli pouze příroda. Na návrhu zahrady, zejména trvalkových záhonů, se podílela brněnská zahradní architektka Markéta Müllerová,“ vysvětluje ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá.

Zahradě zůstal parkový charakter se vzrostlými stromy a zatravněnou loukou v duchu tzv. „betonte Leere“, tedy zdůrazněné prázdnoty; zachována zůstala i cestní síť z 19. století. Ta byla navíc důvodem prodloužení prací na propojení zahrad: byla totiž objevena krátká část cesty s cihlovou dlažbou. Cesta vznikla okolo druhé poloviny 19. století a pravděpodobně souvisela s existencí objektu tzv. celnice, případně se zahradními úpravami na pozemku vily Löw-Beer.


Share on Myspace

Kultura